Václav MAcinauer, Říčanský Kurýr, březen 2009

Na předminulém zastupitelstvu jsem si v rámci závěrečné diskuse dovolil navrhnout, aby zastupitelé projednali a schválili změnu územního plánu, a to takovou, aby pole mezi Novým Pacovem a Strašínem, na jehož části v těsném sousedství lesa vyrostla ta hrozná opičárna, kterou mnozí nazývají Papouškov, bylo vyjmuto z ploch určených k zástavbě. Nesetkal jsem se s pochopením. Pan Vít projevil obavu ze znehodnocení investice developera do těchto pozemků a následný návrh pana Jecha, aby se o tom nejednalo, zastupitelstvo mlčky akceptovalo.

Tak nevím, domníval jsem se, že pan Vít šel do komunálních voleb se záměrem hájit zájem města a nikoli developera. Takový podnikatel tady vytříská prachy na obludnosti, zhyzdící město, aby vzápětí odešel zkoušet jinam,

co si může dovolit.

Jestli zastupitelé čekají až na projednání navržených změn územního plánu, tak pak už bude pozdě. Protože na

tyto lokality, kde je zatím vyhlášena stavební uzávěra, se v současné době zpracovávají regulační plány a pokud budou městem akceptovány, už se nebude moci zabránit tomu šílenému rozrůstání Říčan – jednak výtvory, které

se do rázu města nehodí, jednak kobercovou zástavbou velkých ploch, což také není žádná krása.

Mám nepříjemný pocit, že někteří členové zastupitelstva takové zástavbě přejí. Každý Říčaňák musí vidět, že jde o obludnosti, proti kterým se zatím moc nedělá. Přitom všichni vědí, že jde o poslední možnost, jak v rámci územního plánu vyjmout plochy dosud určené k zástavbě, aniž by město muselo vyplácet náhrady, na což by samozřejmě nemělo. Pokud bude nová zástavba takto pokračovat, Říčany se jednou provždy zničí.

Je skutečností, že značná část majitelů nově postavených objektů je hlášena k trvalému pobytu leckde, jenom ne v Říčanech. Ostatně, dopřejte si procházku a u těchto domů uvidíte vesměs auta s pražskými poznávacími značkami. Developeři se napakují, město z toho nic nemá a Říčany se stanou mamutí aglomerací o velkém počtu obyvatel s automobily, které komunikace nejsou schopny pojmout.

Vím, že platným, zděděným územním plánem má město v mnohém svázané ruce, ale v lokalitách se současnou stavební uzávěrou má možnost dosavadní extenzivní zástavbě zabránit. To, co už stojí a čemu již zabránit nelze, snad stačí.

Takže, zatímco na jednom zastupitelstvu pan Richter volal na zastupitele, aby se probudili a dovolili na těchto velkých plochách stavět (a to takovým způsobem, že paní starostka na chvíli zasedání opustila), já volám: zamezte tomu! Zájem města by měl mít přednost před zájmy vlastníků jednotlivých pozemků, kteří je ostatně v mnoha případech spekulativně koupili za cenu pole.

Václav Macinauer